Listopad 2011

Hoshi no Isho-krátké vyprávění po roce

24. listopadu 2011 v 13:14 | Harriett |  Hoshi no isshō


...Jestli si pamatujete,jmenuju se Harriett.Všechno to začalo,že jsem vyhrála soutěž ve zpívání,máma pak byla nějaká podrážděná,a pak jsem jednou v pokoji mýho bráchy uslyšela vzlyky.Brácha tam brečel.A to mu je prosím 18 let.Prohlížel si naši fotku.Řekl mi,že se naši rozvádějí,ale já jsem mu nevěřila.Až když nás naši zavolali dolů a ,,OFICIÁLNĚ" nám řekli že se vážně rozvádějí.Máma s bráchou odjela k Oscarovi,jejímu příteli.K nám se nastěhovala tátova přítelkyně Karen,s jejím synem Johnem.Já jsem zatím zpívala v kapele Night life,chodila jsem se Shirem.Pak si ze mě ti tři udělali služku.Nemohla jsem to vydržet,tak jsem odešla k Shirovi.Teď spolu bydlíme.Táta mě hledal,Karen mě hledala,Jack za mnou přišel,ať jdu k nim,ale odmítla jsem to.S kapelou vyděláváme slušný prachy,máme se dobře.Tohle je můj sen.Ale být holka z rozpadlé rodiny.Trochu mě to štve,ale už si zvykám.Jo,a ještě jsem zapoměla zmínit,že mě Shiro požádal o ruku a brzo asi bude svatba.Já vím,že to zní divně,ale je to tak....Tohle je všechno,co se mého života týče.....

Love as wind-Recenze

13. listopadu 2011 v 10:25 | Hair |  Love as wind





Harriett,hlavní postavě povídky Love as wind táhne na sedmnáct a neví přesně co by ji chtěla dělat.Její rodiče zdědili,ještě když nebyla na světě dětský letní tábor,na který ona se svým bratrem odmalička jezdila.Nyní jsou tam s Bratrem Thomasem jako instruktoři.Baví ji práce s dětmi.Chce jít na pedagogickou fakultu,ale její rodiče doufají,že si to ještě rozmyslí.Potom,co jeden vedoucí onemocní,zrovna vedoucí nejmenších dětí,je tu problém,kde sehnat nového vedoucího.
Stane se jím Thomasův a Harriettin dlouholetý kamarád Robert.Hair si myslí,že tohle léto bude ztracené,ale pak se stane něco,co změní její život...

Nová povídka-Love as wind

13. listopadu 2011 v 10:05 | Hair |  Naše keci
Takže když jsem dodělala Hoshi no Isho,udělám další povídku:,,Love as wind".Hlavní hrdinka se bude jmenovat taky Harriett.(nechce se mi vymýšlet nějaký nový jméno.)Příjmení taky Goshikawa.Jen další postavy budou jiný.

Hoshi no isho-šťastný konec v uvozovkách

12. listopadu 2011 v 14:59 | Hair |  Hoshi no isshō
Takže Hoshi no isho jsem nějak dodělala.Ten konec je ale asi fakt šťastnej jen v uvozovkách.Hair se splnil sen,ale stálo ji to domov.Má krásnýho kluka,ale rozpadenou rodinu.Ke všemu se najdou pro a proti.Začnu připravovat další povídky.Ale ještě nevím,jak se budou jmenovat a o čem budou.

Hoshi no isho-9.díl-,,To se nedá vydržet..."+Šťastný konec

12. listopadu 2011 v 14:21 | Harriett |  Hoshi no isshō
9.díl:,,To se nedá vydržet...":

...Taťka měl zřejmě krizi jako mamka kdysi.Všechnu svou zlost si na mě vybíjel.Podle něj jsem všechno dělala špatně a John dělal všechno nejspíš dobře,protože mi ho dával za příklad.Nenáviděla jsem,když mi taťka dával někoho za příklad.Karen mě měla docela ráda.John mě moc nemusí a já nemusím jeho,ale musíme to nějak přetrpět...
...,,Hair,víš,že jsi úplně jiná,od doby,co jsi v té kapele?"řekla mi Agatha,když jsme se courali jednou v sobotu obchodním centrem..(vybrala jsem si boží džíny a triko.Agatha taky.),,Myslíš? V čem jsem jiná?"zeptala jsem se.,,Hele,není to ten kluk,co se na vás pořád chodí čumět?"zeptala se mě z cesty.,,Myslíš Takumiho? Kde je? Ať se schovám někde jinde."zašaškovala jsem.,,Tamhle.U té restaurace."ukázala prstem.A fakt tam stál.Podivila jsem se:,,Sakra ty máš ale dobrýho pamatováka na lidi.Jdeme!"otočila jsem se na podpatku,chytla jsem Agathu za ruku a když jsem myslela,že jsme v bezpečné vzdálenosti,ozvalo se:,,Rusalko!Počkejte holky!"chytla jsem Agathu znovu a rozutíkaly jsme se.Zapadly jsme do nějakýho obchodu.Tam si Agatha vybrala mikinu.Já jsem se po delším rozmýšlení rozhodla pro suprovou tašku.,,Hele,Aghy,ty jsi mi neřekla,v čem jsem jiná."řekla jsem jí.,,Já nevím.Tak celkově jsi nějaká jiná."dostala ze sebe.Pak se zastavila,otočila se na podpatku jako já a chytla mě za ruku.,,Takumi."řekla mi na vysvětlení.Zalezly jsme do obchodu s botama.Já jsem si vybrala tenisky,Agatha nic nechtěla.Pak jsme vyrazily k domovu.Byl doma jen John,kterej hrál na compu.Na stole mě čekal lístek:,,Harry,jeli jsme s Karen na večeři.Před pěti měsícema jsme se seznámili,máme takový malý výročí.Vykliď myčku,utři nádobí,umyj nádobí-došel nám prášek do myčky,pověs prádlo a vyžehli něco.Pa Táta"
,,Proč já?"chtělo se mi řvát.Proč nemůže třeba myčku a nádobí udělat John?!!...........Myčku jsem měla,nádobí jsem měla a pračku taky.Žehlila jsem taťkovu třetí košili když vtom někdo zvonil.Chtěla jsem tam jít,ale John vyskočil a letěl ke dveřím.Pak se zklamaně vrátil a řekl:,,To je pro tebe."a vrátil se ke compu.Šla jsem pomalu ke dveřím.Nač se stresovat.
byl tam Shiro.,,Ahoj."usmál se na mě tím svým úsměvem,ze kterýho se mi podlamovali kolena.,,Ahoj."doprčic!Právě za mnou přišel MŮJ kluk a já se nezmůžu na slovo.,,Pracuj hlavo!" okřikla jsem se v duchu.Nemohla jsem vymyslet nic,co bych mohla říct.,,No konečně tě vidím taky jinak,než v riflích a naparáděnou,takhle ti to sluší mnohem víc.Jako holce v domácnosti."Za trest jsem po něm hodila pantoflí,která ležela opuštěná vedle mě na židli.Zase ji zachytil.Mohlo mě to napadnout.Když zachytil i trsátko tak co?!!!Jasně že pantofli zachytí bez mrknutí oka.Nezapře,že byl dříve jako brankař ve fotbale.Postřech mu rozhodně nechybí.,,Hair,půjdeš ven?"zeptal se mě.Nedalo se to odmítnout:,,Jasně.Počkej chvilku."řekla jsem a rychle,zběsile a nemotorně jsem uklidila žehličku a honem oblíct.Nesmím se nikde zdržovat.Vzala jsem džíny,tričko jsem měla na sobě školní.Zavolala jsem na Johna,že jdu ven,ať to vzkáže taťkovi a Karen.Nedokázala jsem říct ,,našim" nebo ,,rodičům".Ale nemohla jsem dlouho rozjímat.Šli jsme se Shirem do obchodního centra a já jsem se při pohledu na tu restauraci,co u ní stál Takumi neubránila úsměvu.Když se mě Shiro zeptal,co je k smíchu,vyklopila jsem mu celou tu věc s Takumim.,,A proč jste se před ním schovávali?"zeptal se,když se dostatečně vysmál.Odpověď byla jasná:,,Protože je to....ale ne.."zaklela jsem zákony schválnosti.Ten mi tady chyběl!,,Co je?"zeptal se Shiro nechápavě.,,My o vlku a vlk za dveřmi,přesněji řečeno,před námi."usmála jsem se.Pochopil.Vzal mě za ruku a taky jsme se otočili.Neutíkali jsme,ale šli rychlým krokem.Až když se ozvalo:,,Rusalko,Shiro počkejte!"rozutíkali jsme se.Pak jsme si koupili zmrzlinu,protože jsme se docela zapotili a venku bylo docela teplo.Nezmrzli jsme.Pak už jsme Takumiho nepotkali.(jupíííí jupííííííí jou jou)Takže naše rande dopadlo docela obstojně...
...,,Kde jsi byla?"vyšiloval táta hned,jak jsem se vrátila.,,Řekla jsem Johnovi,aby vás obeznámil s tím,že jdu ven."obhájila jsem se.Teď zase zvýšila hlas Karen na Johna:,,Johne,jestli ti Harriet řekla,kam jde,měl jsi nám to říct.Víš,jaký jsme měli o ni strach?!!"Teď se obhajoval John:,,Ale já jsem to nevěděl,kam šla,věděl jsem jen,že šla ven,to mi říkala,byl tady za ní nějakej kluk."Karen mu řekla:,,Když jsi věděl,že jde ven s klukem,měl jsi nám to říct.Na situaci to nic nemění.A počítač už vypneš,jsi na něm už dlouho."řekla nekompromisně.Táta mi ale řekl:,,Příště aspoň napiš vzkaz."a dál se se mnou nebavil.Zalezla jsem teda nahoru k sobě a vymyslela jsem vlastní písničku (tohle je refrén):,,Jsem zahalená bílou tmou a ukrytá v temném světle,kde jsem je pro tebe záhadou,jenže on každý kout vymete....jsem zahalená bílou tmou a ukrytá v temném světle,jsem zahalená bílou tmou,tak mě nehledej....přece!...."
...S taťkou se to nedá vydržet.Dá se říct,že si ze mě udělal služku.Karen už se mě taky nezastává jako ze začátku. Dokonce se tomu někdy i zasměje,když já dřu.Kapesný mi taťka zrušil,nevím,co si o tom mám myslet.Ne jednou jsem se vybrečela Enne nebo Shirovi na rameni.Shiro mi párkrát nabídl,že jestli chci,můžu bydlet u něho...
...Jednou jsem to prostě nevydržela a sbalila si pár věcí.Napsala jsem taťkovi vzkaz:,,Promiň tati,ale tohle se fakt nedá vydržet.pořád vám třem dělám služku a stejně jsem ta špatná.Nehledej mě.Šla jsem k Shirovi.Do školy nebudu chodit-budu hrát s kapelou.Mějte se, Hair."dopis jsem dala do obálky,naposled jsem se prošla domem a vyrazila jsem...


...,,Vážně to nevadí Hair,jsem rád."asi postopadesátéšesté mě Shiro uklidňoval,že nevadí,když budu bydlet u něho.Stejně jsem si nebyla jistá.Cítila jsem se divně.Možná by bylo lepší,kdybych šla k mamce,Jackovi a Oscarovi.Ale když jsem mu to řekla,odpověděl:,,Ještě jednou řekneš něco v tomhle smyslu,tak tě tady někde zamknu,abys mi neutekla....takže jak to tak vypadá,budu bydlet se Shirem,mít nedodělanou školu a živit se budu zpíváním....Tohle je můj ,,šťastný konec".
,,Kdo by mohl tušit, že sen, který mám se jednou stane skutečností, ale nikdy jsem nečekala, že takhle dopadnu, sice mám hezkýho kluka, ale to nic nemění na skutečnosti, že to dopadlo tak!!!"

k 8.dílu Hoshi no isho

11. listopadu 2011 v 11:28 | Harriett |  Naše keci
Devátej díl se bude jmenovat:,,To se nedá vydržet..."
Hair

Hoshi no isshō-8.díl-podzimní ples

11. listopadu 2011 v 11:26 | Harriett |  Hoshi no isshō
8.díl-podzimní ples:

...Už týden uběhl od toho,co se mamka s bráchou odstěhovali.Párkrát večer jsem brečela,ale byla to asi jenom krize.S Karen vycházím dobře.Ve všech oborech v domácnosti uspěla.S Johnem jsme si rozdělili práci tak jako s Jackem.Dokonce tady jednou brácha s mámou a Oscarem byli.Jack tady zůstal přes noc.Zase jsme si udělali svůj ,,Sedánek" jak tomu říkáme.Vždycky jsme byli u mě v pokoji a povídali si.Další den jsem zase já přespala u nich.Šli jsme společně do školy.V pátek jsme se dohodli,že se sejdeme na plese.Agatha už o rozpadu rodiny věděla.Honoru si mě teď moc nevšímala.Ale každou přestávku nás s Agathou zdrbla s jejíma kámoškama.Kašlu na ni.Pipla si teď taky dává pokoj.S Enne jsme hodně dobrý kámošky.Moje nej kámošky jsou teda dvě:Agatha a Enne.Agatha párkrát v týdnu přišla do KD a poslouchala nás.Moc se jí to líbí.Shiro je pořád můj kluk,Enereth chodí s Tarem.Takumi už tak neotravuje.Přípravy na ples vrcholí:

...,,Sakra Tore,dělej to pořádně!Pokud dobře počítám,dvakrát sis spletl noty!Seber se člověče!"zuřil Shiro.Pak se ho zeptal jako že šeptem,ale aby to Enne slyšela:,,To ti Enereth dává tak zabrat?"a rozřehtal se jako kůň,když viděl,jak Enne zrudla zlostí.Ale držela se a nevybuchla.Taro hru nepokazil:,,Člověče,ta mi dává ale kapky."a nevinně se na Enne usmál.,,Hele,to že ti dávám kapky,si vyprávějte někde v hospodě,kde my s Hair nebudem.Teď máme zkoušku."řekla naoko nakvašeně.,,Ty,to je všude úplně stejný,Hair mi dává taky zabrat."a taky se nevinně usmál.Za tu jeho drzost jsem po něm hodila....jak se tomu nádává....jo,trsátkem.Zachytil ho.Škoda.Pak jsme jen hráli a hráli,až jsem měla prsty necítila a hlasivky jsem měla namožený.Ale co mi chybělo,byla ta taťkova starostlivost.Úplně na mě kašle.Točí se kolem Karen jako puberťák,na známky se mě neptá (dříve mu vadila každá trojka,ale přežil,neranilo ho,zato já jsem myslela,že mě z něho klepne. :D..)už ho vůbec nezajímám.

Sobota,sál je nachystanej,sladění jsme,já si pročítám text...
Shiro si mě všimnul,jak jsem do textu zažraná a řekl mi:,,Neboj,kdyby jsi něco zapoměla,budeš tam mít stojánek s textem."a krásně se na mě usmál.Úsměv jsem mu oplatila.Pak jsem řekla jen:,,Dík.",,No jo,není zač.Víš že já jsem velkorysej."zazubil se.Někdy je s ním sranda.Když ale něco někomu na zkoušce nejde,dokáže být zuřivej až k nepříčetnosti.Ředitelka uvedla podzimní školní ples za zahájený a my jsme začali hrát.Když tam někteří mí spolužáci viděli mě,vytřeštili oči a otevřeli pusy.Byl na ně srandovní pohled.Málem jsem vyprskla.Ale držela jsem se.Začali jsme hrát.O přestávce jsem vypila dvě vody.Měla jsem hroznou žízeň.Pak dvě písničky pouštěli přes přehrávač.Jednu jsem tančila s Shirem,druhou (ne,že se začne někdo smát) jsem si zatancovala s bráchou.Pak jsme zase jenom hráli a hráli.....a co jsme dělali pak? Hráli.Před koncem ředitelka poděkovala přede všema kapele Night Life a uvedla mě a Shira,že budeme zpívat ten dvojhlas jménem Falling slowly.Já jsem se zděsila.Úplně jsem na to zapoměla.,,I don't know you but I want you,all the more for that..." začal zpívat Shiro a začal hrát na kytaru.Pak jsem se k němu přidala:,,Words fall through me n'always fool me,and I can't react..."......když jsme dozpívali,všichni byli touhle písničkou nadšení.Nejmíň já.(zapoměla jsem si přečíst text a zaměnila jedno slovo.Snad si toho Shiro nevšiml.Prosííím bože!!!)Asi to neslyšel,protože mě na konci pochválil.Pak jsme jenom sbalili fidlátka a hurá do postýlky.
Další den jsem vstávala k obědu.Čekalo mě nepříjemné překvapení.Karen nevěděla,že nesnáším Sushi a protože jsem šla přímo k obědu,čekal tam na mě jeden talíř.,,No těpic."uteklo mi.Taťka se ušklíbl:,,Copak,Harry,nechutná ti to?"obořila jsem se na něj (to jsem si na tátu nikdy nedovolila):,,Tati,ty víš,že sushi nesnáším.Nemohl jsi to Karen říct?",,Mě to chutná,Karen to chutná a Johnovi taky.Nechápu,proč by sis taky jednou nemohla dát."vrátil mi to.,,Prostě to jíst nebudu."vzala jsem ten talíř a přišla jsem k Johnovi:,,Jestli chceš to moje,vezmi si to.Já nebudu."John to uvítal a za chvilku byl talíř prázdnej.,,No jo ségra,musíš se naučit pít.Pak se divíš,že je ti blbě a jídlo ti nevoní."řekl vesele.Oboření podruhé:,,Tak zaprvé,já jsem nic nepila,jenom vodu,protože jsem zpívala a zadruhé,sushi nenávidím."a odkráčela jsem si udělat něco normálnějšího k jídlu.Pak jsem šla na zkoušku kapely,Shiro mě přede všema pochválil a zase jsme šli všichni čtyři do parku.Tak jsem užívala života-kapela,škola,Shiro.....

Diplomek pro nás od Miku a Asa

10. listopadu 2011 v 18:50 | Harriett a Enereth |  Vaše tvorba
Moc děkujeme je hezkej :)


Diplomek pro Miku a Asa

10. listopadu 2011 v 18:49 | Harriett a Enereth |  Naše tvorba
Doufám že se líbí :)

Ještě jedna povídka...

10. listopadu 2011 v 17:11 | Enereth |  Naše keci
Takže vymyslela jsem ještě jednu povídku.Název ještě dneska domyslím tak se připravte...Bude ji psát Enereth (Já,to je ta co to teď píše)