Červen 2012

Watashi no noroi-2.díl

27. června 2012 v 13:40 | Harriet |  Watashi no noroi
Watashi no noroi-2.díl

...Jirou.Je to Jirou.No co,prostě jsem se zamilovala.Ale ani ne po týdnu to zase přišlo.Oznámil mi,že se jeho rodiče rozvádí.Taky dostal už dvě pětky,tři čtyřky...Hrůza.Pak se taky pohádal s kamarádem.A to určitě jenom kvůli mě.A navíc,jeho rodiče se rozhodli,že on půjde s mámou.A jeho máma se stěhuje do nového města.Byl z toho zrozně smutnej,že když jsme spolu byli naposledy venku,jenom mi podal ruku a sayonara...
...No,čím začít.Tak třeba novinkou je,že mám dvě nový kamarádky.Jmenují se Sora a Megumi.Někteří kluci (většina) pořád otravují,denně dostávám papírky jako třeba nechceš dneska někam zajít? nebo dneska na tebe budu čekat v parku ve tři. Ignouju to.Přece si nemůžu dovolit,aby kvůli mě půlka školy propadla!Je jedinej kluk,kterej se mi teď líbí a to je Mitsuru.Ale učí se dobře,bylo by to divný...,,Ai,soustřeď se na hodinu!!!!"vyrušil mě ječivý hlas učitelky Sō.,,Máš jít k tabuli opakovat procenta!!!!A na druhou půlku tabule půjde třeba....Megumi,k tabuli!Strana 131,cvičení 2,Ai za a) a Megumi za b)."pak už jsme se jenom s Megumi potili u tabule,protože jsme ani jedna něměli páru o tom,jak se to počítá.Takže nás učitelka seřvala a řekla nám,že když to do pěti minut nezvládneme spočítat,dá nám o stupeň horší známku z matiky.Pak si odešla do ředitelny něco okopčit a k nám přiběhl Kazuki a vypočítal to jak Megumi,tak mě bez mrknutí oka.Pak už se vrátila učitelka a řekla obdivně:,,NO dámy,vy musíte být hodně oblíbené,že vám spolužáci řekli výsledky.Anebo jste se dívali ke mě,jak to mám napsáno já?"pak zavelela,ať si sedneme,ale že se na nás ještě podívá.Pak si vyvolala Soru.Ta taky nic neuměla,takže když učitelku zavolala sekretářka,že má telefon,Kazuki jí zase pomohl.Učitelka jenom zavrtěla hlavou a nechala Soru odejít.,Hele holky,nepodíváme se dneska odpoledne na tu matiku?"zeptala se o přestávce Sora.,,Si upadla ne?"zvolala Megumi.,,Megumi,Sora má možná pravdu.Myslím,že Sō se na nás ještě podívá."bránila jsem ji.,,Tak fajn,ikdyž mi to trhá srdce,mohla jsem udělat další RPC na blogu!"rezignovala nakonec Megumi.Další problém jsme měli ve výtvarce.,,Jak to že nemáte lihový fix?"rozkřikla se učitelka Rakku.,,Vy jste nám ale nic takovýho neříkala!"bránila nás Sora.,,Já vám dám,že jsem nic neříkala!Ve středu!"pokračovala Rakku.,,Já a Sora jsme byli na basketu a Ai měla zkoušky!"přidala se Megumi.,,A navíc,máte nám to říkat ještě v té samé hodině,co máme mít na příště!!!!!"přidala jsem se i já.,,Tak dost!!!!"zahřměl hlas Rakku.,,Žákovské na stůl!A všechny tři!"pak zasedla ke stolu a každé nám napsala:Nenosí pomůcky do výtvarné výchovy a je drzá na učitele,prosím,promluvte se svou dcerou.Rakku.Tohle se pyšnilo v našich žákovských.Rakku je dost mladá a pořád se na nás vyvyšuje,myslí si,že když je učitelka,že si na nás může dovolit všechno,pipina jedna.Ale co,o jednu poznámku navíc,mě,Soře ani Megumi to opravdu vadit nebude.Ať se jde vycpat.Mě to může bejt jedno....Odpoledne jme se šli popravit matikou.Nakonec i Megumi.Studovali jsme učebnici,sešity,na compu,v nějakých tátových knížkách,všude,kde by něco o procentech mohlo být.A protože jsme to vůbec nechápali,napsali jsme Kazukimu,aby přišel,jestli by nás to doučil.Kazuki za chvilku přisupěl a zeptal se:,,Tak dámy,co nechápete?",,Všechno!!!!!"zvolali jsme všechny tři zároveň.Tak jsme začali úplně od začátku.,,Ne!Megumi,přemýšlej trochu!Ty jsi snad horší než Sora!!!Gomen Soro."a pak Megumi názorně ukázal,jak příklad vypočítat...,,No,už vám to celkem jde.Trojky snad do té písemky uhrajete."pak jsme se jenom rozloučili,musel jít domů hlídat mladšího bráchu (to by se mi nechtělo)No,my jsme s holkama chvilku procvičovali a pak taky odešli.Já jsem psala na blog a než jsem se rozkoukala,bylo čtvrt na dvanáct.Vzdala jsem to a šla jsem spát...Ráno si mě,Soru a Megumi posadila učitelka do prvních lavic a rozdala nám papíry.A procenta.Ach bože,proč???!!!!!!!!Proč zrovna já?!Proč nejsem tak chytrá,aby mi matika šla sama!!!No,Só nám to hned opravila a všechny jsme měly dva a dloooooouhý mínus.A u toho výstraha:Tohle bylo lehké,příště se s vámi takto mazlit nebudu!!! No jo,už se třeseme!Možná to doučování s Kazukim k něčemu bylo.O přestávce k nám přisupěla Rakku,jestli máme podepsané žákovské.Přece si nebudu kazit večer poznámkou,takže jsem ho neměla.Podobně to myslí i Megumi a Soře.Takže když nás měla na supla za třídního,kterej se zase coural někde s klukama na fotbale (taky by mohl jednu jedinkrát zůstat doma),rozdala nám papíry se slovy:,,Tak dámy,když jste tak drzé,tak mi abstraktně nakreslete myšlenky anebo hudbu.Jinak máte za pět a bude se vám to počítat jako normální známka."Nééééééééééééééé!!!!chtěla jsem začít řvát.Megumi a Sora uměj aspoň trochu malovat,ale já vůbec!!!!!!!Když zazvonilo,učitelka si vybrala naše ,,výtvory" aby se další hodinu,zase na supla za tříďase,přířítila s oznámkovanýma výkresama.,,,A doprdele!"ulevila si Megumi.,,Sákra!"kvíkla Sora.Já jsem vůbec neměla slov.Ale v duchu jsem docela nevybíravě na Rakku nadávala.Přistál přede mnou papír a na něm známka.Za pět.Holky měli tři mínus.Všechny jsme kreslili hudbu.Měla jsem tam noty,houslovej klíč,notovou osnovu,pak jsem vystínovala pozadí a nazdar.A ona mi dá za 5!!!Prej to není abstrakce!Jo,povídali.Megumi a Sora vykouzlili nádherný kresby a mají za tři!Tak co ta kráva chce?!

Saigo no nozomi-7.díl

15. června 2012 v 10:27 | Harriet |  Saigo no nozomi
Saigo no nozomi-7.díl
...Sakra.Jediný,co jsem v tu chvíli chtěla říct.Myslela jsem,že v dnešní době není podporován obchod z lidmi,ale jak se tak na ně dívám,měním pomalu svůj názor.Shiro se na to taky netvářil.Ale,jak říkám,nic není tak zlé,aby to mohlo být ještě horší.Protože hned po tom škodolibém smíchu si předali prachy a nás zase nakládali do auta.Dostala jsem nápad:,,Ó,mě je tak špatně,kde tady máte toaletu?"zeptala jsem se omámeně.,,Zales si do lesa."řekl mi otráveně jeden z nich.Mrkla jsem na Shira,který se jen vševědoucně usmál,chytla jsem se za pusu a utíkala jsem k lesu.Tam jsem vytáhla mobil z kapsy a vytočila jsem číslo policie.Tam jsem jim všechno vyklopila a oni mi řekli,že nejspíš vědí,kam mají jet.Už jednou byli u nějaké chaty.Prý jsou na cestě.Potom,co jsem zavěsila,jsem udělala pár zvuků,které jsou nejčastější při zvracení a šla jsem pomalu zpátky.,,Hele,ten kluk je už v autě,zalez tam taky a jedeme.Můžeš si otevřít okýnko."zavelel ten chlap a já jsem se jen vyděsila,policajti to sem nestihnou!!Pak jsme vyjeli.Když jsme odbočovali,míjeli jsme auto policie.Pak nastala jenom bláznivá honička,jeli jsme hrozně dlouho,za náma asi sedm policajtských aut.Pak jsme přijeli k hranicím.Tam před hranicema plno policajtů se samopalama a všichni mířili přímo na nás.Pánové únosci to asi vzdali,protože vylezli z aut s rukama vzhůru.Pak k nám do auta naklusali policajti,ty dva zatkli,pak se prej vrátili na tu chatu,kde zatkli i ty ostatní.Jestli znovu utečou,začnu věřit na štěstí,který mi asi opravdu nepřeje.Doma mi mamka padla kolem krku se slovy:,,Holčičko moje!Já jsem měla takový strach že tě už nikdy neuv..."nedořekla to,protože jsem jí skočila do řěči:,,Jo jasně mami.Opakuješ to pokaždé.Em..mohli by jsme změnit téma?"a mámina odpověď zněla:,,Tak.Od teď máš tvrdý režim.Na diskotéky jen s doprovodem až do domu.Do školy tě každé ráno zavezu.Pondělí,úterý,čtvrtek a pátek tě tatínek vyzvedne ze školy.Ve středu budeš chodit s Akemi.Konec,puntík,tečka."Nééééééééééé!!!Akemi néééééé!!!!!!!Akemi,taková kráva!Chtělo se mi řvát.Nenávidím ji.Ale máti byla neoblomná.Už se prý domluvila s její máti a Akemi to prej nevadí.No,to určitě.Už vidím její nadšení...
...Byla nadšená asi stejně jako já.Od začátku se nenávidíme.Když jsme šli spolu,vůbec jsme se nebavili.Jednou nás potkal Shiro,šel kousek s námi a Akemi jím byla nadšená.Od toho jednoho setkání,se svýma kámoškama nemluvila o ničem jíným,než o Shirovi.Když jsme se jednou zase vraceli-nadšené společností té druhé-domů,zase stejné auto.Přibrzdilo u nás,ale jak viděli,že je se mnou i Akemi,zase šlápli na plyn a už jich nebylo.Akemi pak začala vyzvídat:,,Hele,víš kde Shiro bydlí?" ,,No..to vím,ale neboj se,neřeknu ti to."odpověděla jsem jí nakvašeně.,,A můžu vědět proč?"naštvala se.,,Protože...protože už stejně holku má a proti ní...jsi nula."zvolala jsem a už jsem zalezla do našeho baráku.Dnes jsem byla doma sama a nudila jsem se,takže mi nevadilo,když jsem šla se Shirem ven.V cukrárně,kam jsme spolu šli na zmrzlinu jsme potkali Akemi.,,Shiro,to je náhoda!Jak se máš?Už dlouho jsme se neviděli?Měli bychom se scházet častěji."a pak se na mě škodolibě ušklíbla.,,Čau Akemi."odpověděl lhostejně Shiro.Akemi se těch pár vteřin,co jsme si kupovali zmrzlinu,snažila zapříst se Shirem hovor,ale ten jí jenom jednoslovně až dvouslovně odpovídal.Pak jenom ,,čau Akemi." a odešli jsme.Venku si Shiro oddychl:,,Uf...to je taková hrozná vždycky?!"a já jsem se tomu jenom úlevně zasmála:,,Mnohem,mnohem horší."pak jsme pokračovali do parku a koho jsme tam potkali?Akemi s jejíma ,kamarádkama' jak tam sedí a povídají si.A to bylo znova:,,Ahoj Shiro!Můžu ti představit moje kamarádky?"a už k nám běžela a její věrní za ní.,,Tak tohle je Chikaru ,Eiko, Hiromi,Usagi a Rika.Ehm...chystáme se dnes večer do kina,nechceš jít s námi?"zeptala se.,,Ehm...já už něco asi mám,možná jdu s jednou skvělou holkou na večeři."omluvně se usmál a dodal:,,Nic ale není definitivní."toho hned Akemi využila a zeptala:,,A kde teda bydlíš?Aby jsme se kdyžtak stavili.Nebo mi dej tvoje čislo."pak si Shiro vytáhl mobil a řekl:,,Fajn."ale v ruce mu začal zvonit,někdo mu asi volal,omluvil se:,,Gomen,tohle musím vzít."a stiskl tlačítko:,,Ahoj zlato....Ou...fakt?No to je skvělý...takže na večeři jdeme že?...dobře..ano..jasně..taky tě miluju..ahoj.Ehm..holky,dneska mi to nevyjde.Tak mi už se Sophií musíme jít,mějte se."na mě jenom mrkl a já jsemse na ně usmála:,,Užijte si kino!"a odešli jsme.,,S kým jdeš na večeři?!"vybafla jsem za rohem.Odpověď zněla:,,S tebou.",,Cooo?!!!"nechápala jsem ho.,,Pustil jsem si vyzváněcí tón a pak jsem dělal že s někým volám,že už něco mám,abych s nima nemusel jít a šli jsme spolu...ale to jsme ještě nevěděli,že jsou policajti ti nejneschopnější bytosti co známe.....

snad se líbilo :)

Love as wind-dokončení

14. června 2012 v 15:25 | Harriet |  Love as wind
Ehm...u sedmýho dílu jsem psala ještě kousek,ale asi se neuložil.Psala jsem to tam jenom zkráceně,tak tady to je:No,jak už to v takových ,hepyendech' bývá,Harriet s Robertem znovu začala chodit.Mělo tam být ještě něco,že Hair někdo v noci přepadne a Robert ji zachrání,nevím tu zápletku už přesně,v hlavě nosím tolik jinejch nápadů....no prostě to skončilo dobře.Gomen na stručnost,ale já už si fakt nepamatuju,jak to skončilo :)

Watashi no noroi-1.díl

12. června 2012 v 20:12 | Harriet |  Watashi no noroi

Watashi no noroi-1.díl..
...tak tady první díl nové povídky...

...,,Podívejte,kdo je ta nová holka?"
,,To nevím,ale ujde.Možná se na ni podívám."takhle zněli rozhovory po mém příchodu do nové školy.Dofala jsem,že zaspím,ale nepovedlo se.Pak zazvonilo a všichni se odebrali do svých tříd.Až na mě,nevěděla jsem,kde je.Bloudila jsem po chodbách a najednou mě zezadu někdo objal se slovy:,,Tak copak rosalko,co tady hledáš?Nechceš poradit?"zeptal se mě nějakej kluk.Docela ušel.Ale i tak jsem se na něj obořila:,,Odprejski!Už je po zvonění tak co tady ještě děláš?!",,Fajn,měj se rusalko!"a s těmi slovy zapadl do třídy,odkud pak bylo slyšet,jak se omlouvá,že zaspal.Podívala jsem se na ty dveře,kam ten kluk zapadl a s úděsem jsem zjistila,že je to ta třída,co hledám.,,Kur...já přece nesmím mluvit sprostě!Kurník,tak to řeknu."zamumlala jsem a zaklepala.Pak jsem na vyzvání ,,Dále" vešla dovnitř.Když jsem vešla,slušně pozdravila a obhlídla vykulenou třídu,učitel mi odpověděl:,,Á,konečně jsi tady.Já jsem Tamotsu Sanman,váš třídní učitel.Budu vás učit tělocvik,zeměpis a hudební výchovu.Teď se posaď třeba k...Takumimu,ten nutně potřebuje společnost,abych měl aspoň nějaký argument na to,proč chodit do školy včas.A moment,ještě tvoje jméno a něco o tobě." Sakra,tohle nesnáším! zaklela jsem v duchu a pak jsem začala:,,No..takže jmenuju se Ai Sitry,přestoupila jsem na tuhle školu,protože jsme se s našima stěhovali,nebudu vykládat proč.Ehm..už to stačí?"otočila jsem se na učitele a ten se podíval po třídě:,,No,máte někdo nějaké otázky?"třídou to zašumělo a pak se přihlásil Takumi:,,Máš kluka?"třída se pobaveně zasmála a učitel řekl:,,No,takhle jsem to nemyslel,Ai,posaď se.O přestávce si zajdi pro učebnice do ředitelny.Takumi tam s tebou moc rád zajde.No..teď už k zeměpisu!"a začal něco o Jižní Americe.Já jsem ho moc nevnímala a Takumi taky ne.Spíš si mě pořád prohlížel.,,Co na mě tak vejráš?!"obořila jsem se na něj šeptem.,,Nic,jsi docela hezká holka.Neodpověděla jsi mi,jestli máš toho kluka."a pak se na mě zazubil.,,Jsem tady sotva pár minut.Myslíš,že už jsem si stačila někoho vyhlídnout?Nejsem taková."a po těch slovech jsem si zaklepala na čelo.,,Co nám chce Takumi sdělit?"ozval se ostrý hlas učitele.,,Ne,nic.To je v pohodě."zamumlal a pak se na mě ušklíbl:,,No co,neznám tě tak jsem nevěděl!"konečně zazvonilo a my jsme vyrazili k ředitelně.Tam mi jenom sekretářka vrazila do ruky a šla se dál motat mezi tuny papírů.Když jsem se vrátila do třídy,zjistila jsem,že se mi nějací debilové hrabali ve věcech a našli můj deník,který jeden z nich nahlas předčítal.,,Vy idioti!!!"rozkřikla jsem se na celou třídu.Ať jdou všechny moje předsevzetí někam!!Prostě bez sprostých slov nevydržím.Ale idioti bylo pro ně slabý slovo.Nalistovali zrovna tu stránku,kde jsem psala o svém původu,svých pravých rodičích....,,S tímhle se nemůžu svěřit ani Agathě!Vždyť by si poklepala na čelo."předčítal Jirou...Moc dobře si pamatuji na okamžik,kdy vyšla najevo pravda:Když jsem přišla domů,v obýváku jsem našla ubrečenou mámu,smutnýho tátu a ještě nějakýho chlapa.Nebudu říkat do podrobností,co mi řekli,ale zkrátím to.Prý nejsem jejich,ale pocházím z jiné dimenze,mí praví rodiče mě prokleli,není známo proč,a pak jsem tam nemohla kvůli té kletbě zůstat,prtože bych Casentry přivedla do záhuby.Tak mě odnesli sem. Úlet co?No,ale když mi ten chlap ukázal mě,jak s nějakou ženskou sedím na balkoně a usmíváme se na sebe,poznala jsem ji a bylo to jasné.Ikdyž to zní fakt akorát na psychyatrii,je to pravda.Pak mi začali docházet skutečnosti.Něco pravdy na tom bude,někteří mi vždycky říkali,že jsem divná,třeba když jsem začala chodit z nějakým klukem,přestalo se mu dařit ve škole,něco se stalo mezi jeho rodičema,kámoši ho zradili apod.Všichni o mě začali říkat,že jsem prokletá.A pak tátu vyhodili z práce a tak jsme se přestěhovali.A v deníku to mám popsaný do detailu.Jirou došel jenom k tomu,jak jsem doma našla rodiče a jak tam bylo,že ten chlap začal:,,Ai,tohle nejsou tví rodiče,tví rodiče žijí v..."pak jsem mu to vytrhla a vrazila dvě facky.Pak přišla učitelka,jmenovala se Sō (Hrubá),vzala mi žákovskou a napsala mi tam:Vaše dcera mlátí spolužáky o přestávce. ,,A zítra to bude podepsané.Do hodiny matematiky mi to přineseš."a s těmi slovy odkráčela.Nikdo jí prej nemá rád,jak mi potom Jirou sdělil.A pak ještě moc nemusí Rakku.To je prej taková p...já to neřeknu.Co moje předsevzetí?Jedno z nich je nemluvit sprostě,to nezvládnu,další je budu se učit.To už vím teď,že taky nedodržím.Ale co už,mám takovou povahu.Ale stejně jsem nepochopila,proč mi to ten chlap přišel říct,to o mým původu.No,asi byl taky trochu cáklej.Stejně jako učitelka Sō a podle vyprávění i učitelka Rakku...Doma mě za poznámku moc nepochválili,ale máma ji podepsala a už jsme to neřešili...

...Asi za tři týdny jsem začala chodit s úplně bezvadným klukem,ale kdo to bude...to se dozvíte až v příštím díle...:)

nová povídka-Watashi no noroi

12. června 2012 v 20:12 | Harriet |  Watashi no noroi
No a zase tady mám novou povídku :)
...O holce jménem Ai se vždycky říkalo,že je s ní něco v nepořádku.Říkali o ní,že je prokletá.Jako by každýho kluka očarovala.Kluk,který se do ní zamiloval měl z života peklo.Přestalo se mu dařit ve škole,rodiče si s ním nerozuměli,kámoši ho nechali...Potom,co se to stalo Takumimu,bratrovi kluka jménem Shiro,Shiro se rozhodl,že přijde na to,co se s Ai děje.A to bohužel zjistí....

Doufám,že někdo bude číst..

Saigo no nozomi-6.díl

12. června 2012 v 15:51 | Harriet |  Saigo no nozomi
Saigo no nozomi-6.díl
...Ten tak pro informaci,ten člověk byla Carly.Měla prý nějaký problémy doma.Lezlo to z ní jako z chlupaté deky.Nevěřili jsme jí,když nám to říkala,brali jsme to jako vtip,ale pak,když nám představila nějakou Nori,která nás měla vést,byli jsme docela v šoku.Pak se s náma jenom rozloučila a slova se ujala Nori:,,No...Carly mi říkala,že jste dobří..tak se na vás podívám.Předveďte mi vaši choreografii,co vytvořila Carly."zavelela a my jsme začali.Nechala nás to dokončit a potom spustila:,,ty...vykopla jsi nohu víc než ostatní..ty,zvedla jsi o chvilku dříve ruku,ty..ten kruh jsi neudělala pořádně...."ke každýmu něco měla.Pak jsme jí měli nahlásit svoje jména a velikosti triček,prej budeme mít nový.Ty naše se jí nelíbili...Když nám je na další zkoušku přinesla,byli na nich z obou stran napsaný naše jména.A ta barva!!Byli rudý,proti rudé sice nic nemám,ale tohle bylo fakt hrozný.Pak nám řekla:,,To,co vás naučila Carly,myslím tu choreografii..zapomeňte.Já vám teď ukážu,jaká bude naše nová sestava."pak si spustila hudbu (kanikuly) a začala tam tancovat nějakou trapárnu.Když konečně skončila,všichni se začali tak chlámat,že se tam málem rozbrečela.,,Nori,víme že ses snažila,ale víš vůbec,co to je street dance?Připomínalo mi to spíš mažoretky."vysmála se jí Kin.,,Tak dost,rozestavte se a začnu vás to učit."zavelela Nori.,,pět,šest,sedm,osm.."ozvala se písnička a my jsme museli cvičit...Když Nori odešla,strhla se vlna nesouhlasu.Půlka lidí určitě chtěla odejít.Já jsem nevěděla,jestli jít nebo nejít.Ale protože všechny moje kámošky a kámoši odcházeli,řekla jsem že půjdu taky...
...Potom,co jsme řekli Nori,že odcházíme,jen řekla ať jdeme a už se s námi nebavila...Když jsem to oznámila doma,přijali to hrozně:,,Jo,zapoměla jsem vám říct,že jsem odešla ze streetu."připoměla jsem se doma.,,No to si snad děláš legraci ne?!!!"vyletěla mamka.,,Cože?!Jak jsi mohla odejít?!!!!Myslíš,že to stojí pár šupů,že od toho můžeš jen tak odejít??!!!!!!!!!"pokračovala.,,Mami,necháš mě domluvit?!"okřikla jsem ji.,,Carly odešla a místo ní nás teď vede nějaká Nori,co dělá místo streetu mažoretky!!!Už jsi to pochopila?!!!!!!!!!!!!!!"zeptala jsem se.,,No...jestli ti to tak moc vadí,tak fajn.Nechoď si tam.Ale teď si pojď za námi sednout do obýváku,musíme si promluvit."šla jsem tedy za ní a v obýváku mě čekalo nepříjemné překvapení............S taťkou tam seděli ještě dva policajti a když jsem slušně pozdravila,ten jeden mi podal ruku a řekl:,,Ahoj Sophio.Je mi líto,že to musím říct,ale je to nutné.Víš...ti zločinci,z Rōnu,utekli z věznice.Nezaznamenala jsi něco podezřelého,že tě někdo sleduje,nebo něco takového?" Cože?!NÉÉÉÉÉ!!!!! přesně tohle jsem chtěla začít křičet!Jak to,že se jim podařilo zdrhnout??!!!!!Nééééé!!!To mě jako zas budou otravovat?!Ať už jdou do prdele!!Nikdo je nepotřebuje!!!!!!!A ti policajti jsou pěkně neschopní,jestli je nedokážou udržet ani dva dny ve věznici!!!!!! Proč,proč proč???!!!!!!!!Já už je nikdy nechci vidět!!! tak takhle nějak se mi chtělo začít řvát.A pak ještě další sprostý slova.,,A...nevíte,nevíte kde by mohli...být?"zeptala jsem se jenom opatrně.,,To jsme zatím nezjistili.Ale určitě to brzo zjistíme,protože dlouho se schovávat nemůžou.Obvolali jsme a zalarmovali všechny pobočky policie na tomhle světadíle.Jsme na ně dobře připravení.Nemusíte se ničeho bát."mluvil sebejistě ten policajt.Jeho sebejistosti jsem moc nevěřila.Spíš mi naháněla ještě větší strach z těch debilů z Rōnu...
...Tak si jdu ze školy,dneska jsme se moc neučili a najednou vedle mě zpomalí auto a z něho vystřelí jak načasovaná bomba ten chlápek z Rōnu.Popadl mě a posadil do auta.Tam už se na mě zubil Shiro.,,Ahoj krásko.Ti debilové prej utekli.A prej jim sou policajti na stopě.No,moc to tak nevypadá.Co tvůj názor?" ,,Jak to můžeš brát s takovým klidem?!"zeptala jsem se šokovaně místo pozdravu...Jeli jsme hrozně dlouho.Potom,co nás málem rozbili při projížďce polama,jsme dorazili k nějaké chatě,ve které jak jsme pak zjistili čekali další chlapi,který jsem ani já ani Shiro nikdy neviděli.,,Sophio,Shiro,tohle jsou vaši noví majitelé."oznámil nám jeden z těch,co nás přivezli.Co to znamenalo?,,To znamená,že nás koupili?"zeptal se Shiro.,,Ano." Ano...Ano...Ano...ano...ano.... Jak hrozně to znělo.Jedno slovo a co to se mnou udělalo.Úplně se mi zatmělo před očima.Počkat,zdá se mi to,anebo mi právě bylo oznámeno,že mě někomu prodali?!,,To...to nemyslíte vážně že ne?!"zvolal Shiro.,,Ale ano.To myslíme vážně.Tihle pánové nám za vás dva dají slušnou sumu."a pak se škodolibě zasmál...

Příště budeme pokračovat.
A u povídky The fate of the world mě zatím nic nenapadá,takže je malinko pozastavená...

Saigo no nozomi-5.díl

8. června 2012 v 15:37 | Harriet |  Saigo no nozomi
Saigo no nozomi-5.díl
...Byla jsem v šoku.Nechápala jsem,že jsem se nechala jen tak odvézt.Daleko od babičky.Přijeli jsme k nějakýmu baráku,znala jsem to tam.Bylo to u nás v městě!!Vešli jsme do toho baráku,byl trochu oprýskanej,ale uvnitř byl docela slušně zařízenej.Vedli mě tam dva chlapi.Jeden mi byl povědomej,ale nevím odkud ho znám.U velkýho stolu seděl smutně můj TAŤKA!!!Nad ním stál ještě nějakej chlap.,,Á,konečně jste dorazila slečno Goshikawa."a pokynul mi rukou,abych si sedla.Když jsem se posadila,zase se ujal slova:,,No,Sophio,ty nevíš,proč tu jsi že?Tví rodičové ti nic neřekli že?"podívala jsem se na něj udiveně a on si povzdychl:,,No jo.Myslel jsem si to."Táta se na něj podíval a zeptal se:,,Je to nutné?Nemohl bys ji toho ušetřit?"a když ten chlap zavrtěl záporně hlavou,táta si povzdychl.,,Moje babička bude mít starost když se nevrátím domů."podotkla jsem.,,Ano,to asi bude,tvůj tatínek jí zavolá,že jste se vrátili předčasně a že jsi zůstala doma."táta to tak udělal.Řekl,že jsem chtěla zůstat doma.A taky že jí vzkazuju,že oslava dopadla dobře a že mi zítra přijedou pro věci.Pak už ten chlap pokračoval:,,No,začnu takhle,jedna holka jménem Hikaru Nitry zjistila,že čeká dítě a s klukem jménem Aki Goshikawa.Aki se rozhodl proti vůli rodičů jak už svých tak i jejích,že se spolu vezmou.Ale ani jedni z rodičů nechtěli,aby u nich bydleli.Takže si Aki půjčil od Rōn (Rōn půjčuje peníze,ale nelegálně) aby se s Hikaru uživili.Narodila se jim holčička-Sophia.My jsme se časem neukázali a Aki nás ani nevyhledával,ale půjčil si pěknou částku a my ji chceme zpátky.Jestli ne,ponecháme si tebe."a ukázal na mě.,,Prosím vás,co by jste se mnou dělali?!Nevydrželi by jste se mnou ani 5 minut.Vrátili by jste mě a ještě by jste za mě zaplatili dvojnásobek té tátovy půjčky."pokusila jsem se o zlehčující tón.Ale ihned jsem dostala odpověď:,,Ty copak nevíš,co je to Rōn?!Co si myslíš,že by jsme s tebou dělali?!"zeptal se mě.Odpověděla jsem:,,Vím co je to Rōn!Takže by jste mě...."nedokázala jsem to slovo vyslovit,prodali by mě.,,No copak by jsme s tebou udělali?Jen to vyslov Sophio Goshikawa!!"dodal posměšně.Vylezlo to ze mě jako z chlupaté deky:,,Pro...prod...ali?"zeptala jsem se opatrně.,,Správně.Ty jsi hezká holka,možná že by za tebe někdo dal i trojnásobek tatínkovy půjčky."a pousmál se nad tím výdělkem.Táta se do toho vložil:,,Kazuhiro,já ti to zaplatím,vyberu peníze a zaplatím ti to.Sice to bude po kouskách,ale za 8 týdnů to dokážu splatit."a vyděšeně se podíval na mě.,,Chápu tě.Nechceš o tu růžičku přijít.Dobrá,každý týden tady zazvoních a přineseš peníze.Po kolika to je jedno,ale za 8 týdnů,to musí být všechno."a pak kývl na ty chlapi,co stáli za náma.Ti na nás ukázali a řekli:,,Pojďte,odvezeme vás domů."pak nás odvezli.Přede dveřma mi táta řekl:,,Mámě to prosím neříkej.Já to zvládnu zaplatit sám.Neví,že jsem si vůbec někdy půjčil."přikývla jsem,ale kdybych věděla,že dělám chybu,mamce bych to řekla...
...Už uběhlo 8 týdnů.Na půjčku se radši táty neptám.Nikdy už jsem ty chlápky neviděla,až když jsem jednou šla s Carly s diskotéky a rozloučili jsme se před jejím domem.Ušla jsem ani ne deset metrů a zastavilo u mě auto.Vyskočil z něj ten chlap a posadil mě na zadní sedadlo,kde vedle mě seděl ještě nějakej kluk.,,Sophio,rád tě vidím."ozvalo se z předního sedadla.U volantu seděl Kazuhiro.,,Tvůj drahý tatínek nezaplatil ještě 6 tisíc.Takže za dvanáct tě někam odvezem."vyděsila jsem se.Ten kluk vedle mě to zpozoroval a pošeptal mi:,,Nebude to zase hned,takže se neboj,tvůj táta to určitě stihne."vděčně jsem se na něj usmála.,,A ty jsi kdo?"zeptala jsem se ho.,,Já jsem Shiro Kuga.Naši jim taky něco dluží,ale asi dvacet tisíc,takže to asi do dvou týdnů nestihnou."pak už jsme vystupovali.Zavřeli nás do jedné místnosti,která nebyla moc velká,jen dvě postele a kousek koberce.Víc se tam nevešlo.,,A jak to,že to tak znáš a jsi úplně v klidu?"zeptala jsem se.,,Táta si od nich hodně půjčoval.Byl závislej na drogách.Teď jim hodně dluží.Nejsem tady poprvé..."pak mi vyprávěl,jak tady byl poprvé a o jeho rodině a pak jsem mu vyprávěla já,o bruslení,streetu....Pak na nás vletěli,ať už spíme,nebo ráno nevstaneme.Jenom jsme se tomu usmáli a kecali jsme dál.No a než jsme se nadáli,byli dvě ráno a to už jsme i my uznali,že by jsme měli spát,Ráno nás probudil hroznej rachot.Shiro se podíval klíčovou dírkou a řekl mi,že přijeli policajti.Asi jim někdo nahlásil naše zmizení.Pak někdo odemkl a dovnitř vběhli naši a ještě nějaký pán a paní,kteří běželi k Shirovi.Máma a táta mě hned začali objímat a pak máma řekla:,,Tak Sophio,už žádná diskotéka a když tak jenom když půjdeš s někým domů."pak jsem jenom musela popsat oba únosy a měli jsme klid.Prej je všećhny zatkli a na nějakej rok je čeká Keimusho (vězení)...
...Takže tahle éra je snad za náma.Se Shirem jsem se skamarádila.Ale nový problémy nastali ve streetu a to odchodem jednoho člověka ze skupiny.Ten člověk je docela důležitý...


Snad se vám to líbilo,hned napíšu další :)

Saigo no nozomi-4.díl

8. června 2012 v 12:23 | Harriet |  Saigo no nozomi
Saigo no nozomi-4.díl..
...No,takže to překvapení bylo,že na mě vybalili přesně tohle:,,Volala babička,máš k ní v pátek po škole přijet,takže si sbalíš věci,my tě posadíme na autobus a tradá k babičce."sdělil mi táta.,,Tak to ne drazí rodičové,já mám vystoupení ve streetu a kvůli vaší dohodě nikam nejedu."postavila jsem si hlavu.,,V kolik to je?"zeptala se mamka.,,V osm máme být na sále a o čtvrt na deset vystupujeme."řekla jsem.,,Počkat,to jako nejdeš do školy nebo co?!"vložil se do toho táta.,,Jdu,proč bych nešla?!Tati,to je večer."obeznámila jsem ho.,,Cože?!Tak pozdě?!To teda nikam nejdeš.Jedeš k babičce!"zavelela máti.,,Mami,není mi pět a navíc...už se mnou počítají.Takže mi přestaňte ničit život!K babičce nejedu,protože mám vystoupení a pojedu tam až příští týden.Tečka.Už se o tom s vámi nehodlám bavit."a odešla jsem do pokoje.Tak oni si myslí,že nemám dost zábavy a chtějí mě poslat k babičce.Tak to ne.Od nich si do toho kecat nenechám.Jednou mě přihlásili na street a tak teď budou respektovat,že s tím přijdou určitý oběti jako třeba,že k žádné babičce nepojedu...Pak už jsme se k tomu nedostali.Až v pátek,když jsem přišla ze školy:
...,,Tak Sophio,máš sbaleno?"zeptal se mě jakoby nic táta.,,Nemám,k babičce nejedu."prohlásila jsem tvrdohlavě.,,Tak dost!"zařval.Běžel ke mě do pokoje,naházel mi tam dvě trika,jedny kraťasy a prohlásil:,,K babičce pojedeš,ikdyby jsme tě tam měli dokopat...
...Takže pak to probíhalo tak,že tašku hodil do auta a mě řekl,že když k babičce neodjedu,prodá moje brusle a oblečení,co jsem měla na bruslení.Poslední dobou je jak jsem si všimla podrážděnej,takže je i všehoschopnej.Nemůžu riskovat.Do auta jsem teda nastoupila,ale ještě jsem přibalila jednu tašku,do které jsem si vzala mimo jiné taky oblečení na street dance,mám totiž nápad...
...,,Sophinko!Zlatínko moje!Ty jsi přijela!Nemůžu uvěřit,že sis na mě vzpoměla!"přiběhla mi naproti moje ,babča' jak jsem jí jako malá říkávala.,,Čau babi."odpověděla jsem.Táta mi pak dal jenom pusu na tvář a odjel.Babička mi pak sdělila,že pro mě udělala jahody se šlehačkou.Jasně,jedla jsem je hrozně ráda ani teď jsem neodmítla.U toho jsem se babičky zeptala:,,Babi,nevíš kam se naši balí?"protože když jsem odjížěla,mamka něco balila do tašky.,,Oni ti to neřekli viď?Jedou k nějakému tatínkovému kamarádovi,že tam musí něco vyřídit.Musíš tady do neděle počkat.Teď už budou určitě na cestě."pak,abych mohla ve svém plánu pokračovat jsem zvolala:,,Sakra,do pr...kýnka dubovýho.Já jsem doma zapoměla vypnout žehličku na vlasy!Babi,jede k nám nějakej autobus?Že bych tam ještě zajela."a babička se na to chytla:,,Jo,jasně,určitě,počkej...k vám jede..za třičtvrtě hodinky.A zpátky jede..."skočila jsem jí do řeči:,,Víš babi,nemohla bych tam i přespat,byla jsem domluvená s kamarádkou,má oslavu narozenin,ale naši mě tam nechtěli pustit."babička přikývla:,,A máš pro ni dárek?",,Je doma."odpověděla jsem.,,A do kolika hodin ta oslava je?"zeptala se babča.,,Tak do půl jedenácté."odpověděla jsem.,,No,ve třičtvrtě na jedenáct sem jede poslední autobus,takže se sem potom vrátíš.A teď se běž připravit.Kdyby tam byl nějakej hezkej synek,tak ať se mu líbíš."já jsem se jenom usmála nad její důvěřivost a šla jsem si oblíct oblečení na street...Takže jsem připravená a můžu vyrazit.Rozloučila jsem se s babčou i dědou a běžela jsem na autobus.Doma jsem se zastavila jenom na skok,pro nějaký poslední věci a pak hurá do KD.Tam už čekala Carly,Shawna a pár dalších lidí.,,No konečně,Sophio,sedni,ať tě můžem učesat."spustila Carly místo pozdravu a už si chystala hřeben.Vykouzlily mi se Shawnou krásnej účes,kterej ani meumím popsat.Pak přišli i ostatní a nic nám nebránilo jít na věc.Ohlásili nás jako Saikō no sutorītodansā (nejlepší tanečníky ve streetu) čímš nám polichotili a mohli jsem vejít na plac.Byla jsem sice nervózní,ale když jsem uslyšela známou písničku ,,one a milion" nervozita ze mě opadla...Po skončení našeho vystoupení se ozval aplaus,který byl hodně hodně hodně a ještě jednou hodně velký.Všem se nejspíš líbilo.Pak jsme se odebrali zpátky do šatny,kde nám Carly poděkovala a řekla že můžeme jít domůMěla jsem ještě čas,tak jsem se zastavila doma.Pak už byl nejvyšší čas vyrazit na autobus.Cesta proběhla v pohodě,ále když jsem vystoupila z busu,počkala až bus odjede,přešla jsem silnici a vyrazila směrem k babičce,zjistila jsem,že někdo jde za mnou a pořád se přibližuje až šel jen půl metru za mnou,pak mi zacpal pusu abych nemohla zakřičet a stáhl mě do auta,které přijelo až k nám...

pokračování příště...doufám,že se líbilo :)

saigo no nozmi-3.díl

5. června 2012 v 19:42 | Harriet |  Saigo no nozomi
Shawna se čte Šóna
Saigo no nozomi-3.díl-znovuzrození..
Zase jenom útržky vzpomínek:,,Kde je Sophia,chci ji vidět!!!!!"zněl po chodbě vyděšený křik Sory.,,Pak jen pláč mámy a hlas táty,který mámu i Soru utěšoval,ale pak i jeho hlas se zlomil.Ale počkat,proč to slyším?!Myslela jsem,že se probudím někde v nebi na obláčku!!Pak někdo vešel do místnosti a já jsem se pokusila otevřít oči,abych věděla,kdo to je.Byl to doktor a za ním vešli rodiče.Pak na mě promluvil doktor:,,Tak Sophio,copak nám to tady vyvádíš?"málem jsme tě nezachránili!"COŽE?!Jak to,že žiju?!Rozkřičela jsem se na doktora:,,Proč mě zachraňujete,nikdo vám o to nestál!!!!!!!Já bez bruslení nemůžu žít!Copak to nechápete?!"máma mě utěšovala,že mám plno jiných možností,ale tohle slyším pořád!!Jiné možnosti,Jiné možnosti,Jiné možnosti,Jiné možnosti,Jiné možnosti,Jiné možnosti...Pořád to samý!!
...Tak už jsem bohužel úplně uzdravená.Z rány na ruce mám sice jizvu,ale prý se mi zahojí.Tohle je to,co jsem nechtěla,měla jsem to udělat tak už v 5.Abych měla čas vykrvácet,než naši přijdou domů...Chovala jsem se jako malá.Až teď si to uvědomuju.Musím to nějak zvládnout.Najednou jsem se rodičům začala omlouvat,zato,co jsem udělala.Řekli mi,že mi odpouštějí,ale ať to už nikdy nedělám.Vím,že je poslechnu..ikdyž...nevím co bude.Třeba si to zase rozmyslím...
...No,takže ikdyž jsem nevěřila že to někdy řeknu,budu to muset říct.Naši se prostě a jednoduše zbláznili.Přihlásili mě na street dance.Každý pondělí a středu budu chodit kamsi někam...
...Nastala ona středa,kdy mám jít na první zkoušku,říkala jsem,že tam nechci,ale naši mi řekli že tam budou samí nováčci a že se nemusím bát.Tím mě aspoň na chvíli uklidnili...
...Takže už jsem vstoupila do nějakýho sálu,kde sedělo uprostřed v řadě asi 9lídí a nad nima stála holka,která jim něco říkala.Když mě zpozorovala,usmála se a zeptala:,,Ahoj,ty jsi asi Sophia že?Vítej,posaď se někam a poslouchej."přikývla jsem a sedla si vedle nějaké holky.,,Takže ještě jednou to zopakuju:Každou středu a pondělí se tady budeme scházet.Teď začneme street dancem úplně od základů.Takže všichni stoupnout a já a někteří mí ,spolutanečníci' vám ukážeme něteré styly streetu.Začneme..jo a já jsem Carly."pak začala hrát nějaká písnička a naběhlo tam pár lidí.Pak už jsme viděli jen úžasnej street dance a byli nám představeny všechny styly.Ať už to byl Breakdance,Hip hop newstyle,Popping,Locking,House Dance...je toho tolik,že to tady nebudu vypisovat...
...,,Raz,dva,tři,čtyři...Steph,nepropínej tak moc špičky,vypadá to jako balet...znova,raz,dva,tři,čtyři...výborně Steph...výborně Enereth,jde ti to...raz,dva,tři,čtyři...Sophio,dej ruce víc nahoru...tak výborně...A tu nohu víc vykopni...super,jde ti to..."
...,,Soph,ty máš talent na street,proč už do něj nechodíš dávno?"zeptala se mě po zkoušce Carly.,,Já...krasobruslila jsem...ale pak...onemosněla jsem a několik let jsem nebruslila...pak mi to doktor zakázal...myslela jsem že se zhroutí svět,když nebudu bruslit a tak...podřezala jsem si žíly..."a ukázala jsem jí jizvu na ruce.,,Doktoři mě ale zachránili (bohužel)...a naši mě sem přihlásili,abych něco dělala a nemyslela na to,že se nikdy nepostavím na brusle."pak se mi začali hrnout do očí slzy a tak jsem začala mrkat.,,Víš,já nevím,kam patřím.Krasobruslařka už nikdy nemůžu být.Tak kam mám jít?"Carly mě pohladila po vlasech a řekla:,,No..teď patříš k nám.Budeme spolu tancovat na spoustě soutěžích,budeš se lepšit a lepšit až jednou zapomeneš a všechno bude bezva.Já jsem měla kamarádku,taky tancovala a zranila se tak,že už tancovat nemohla.Nevydržela a taky sáhla po noži.Nikdo už jí nemohl pomoct.Její máma se z toho zhroutila.Teď chodí k psichiatrovi a ten si s ní neví rady.já jsem ke zhroucení taky neměla daleko.Ale..ty jsi silná a já vím,že to zvládneš.Prostě budeš muset,protože kde jinde by jsme hledali takovou tanečnici?!"pak se k nám přidala i Shawna-její kamarádka a jedna z lidí,co nám představovali styly streetu...
...S Carly a Shawnou jsme se skamarádily.Jsou jen o rok starší než já.Ale vypadají mnohem starší.Zrovna včera jsme po zkoušce šli na capuccino.Měly jsme na něho všechny hroznou chuť.Připojili se k nám ještě 4 kluci,že prej nás pozvou.Nevadilo nám to,aspoň jsme se nenudili.Aspoň ne,když Thomas podržel nějaké staré paní dveře a ona podotkla:,,Aspoň že ještě někdo z těch mladých je slušně vychovaný."a odkráčela.My jsme z toho nemohli ještě za 10 minut.Protože Thomas vymýšlí největší kraviny :) Ale dobrý no...
...,,Tak lidi,v pátek máme vystoupení,bude to tady,v 8 večer s oblečením a účesy si doděláme až tady.Vystupujeme až o čtvrt na 10,kvůli těm účesům tady budeme tak brzo,takže přijďte včas,ať to zvládnem."oznámila nám Carly.Pak už jsme jen pilovali a pilovali.Ve středu to samý...,,Sophio,máš ty peníze,jdeme přece nakupovat."zeptaly se mě Carly a Shawna po středeční zkoušce.,,Jasně,můžem vyrazit,dostala jsem k svátku od babiček po dvou stovkách,od tetiček po stovce a od rodičů čtyři stovky.Dohromady tisíc!Tak to si můžu koupit ty dvě trička a ty šortky.Bezva!"začala jsem plánovat.Holky se jenom zasmály a vyrazily jsme...Všechno jsem měla nakoupený a zjistila jsem,že mi zbyli ještě tři stovky,tak jsme vyrazily ještě na capuccino...
...A když jsem přišla domů,rodiče na mě vybalili takovou novinu,že jsem se nestačila obhajovat...

pokráčko příště :)

Saigo no nozomi-2.díl

3. června 2012 v 18:12 | Harrieth |  Saigo no nozomi

Saigo no nozomi-2.díl-nové začátky...
...Tahle hrozná skutečnost pro mě byla horší,než kdybych...co já vím.Ihned jsem chtěla mluvit s tím doktorem.Když mě k němu naši odvezli a sestřička mě uvedla do ordinace,vyletěla jsem jako čertík z krabičky a hned jsem spustila:,,Doktore,co jste mi to strkal za ohavný prášky,já neumím bruslit!Ani tu hloupou piruetu neudělám!"doktor tam na mě koukal a rodiče jen vykulený oči a otevřený pusy.První se zchopil táta:,,Promiňte pane doktore,dcera to tak nemyslí,jen dlouho nebruslila,jak zase začne,tak si její tělo vzpomene a ona bude bruslit jako dřive viďte?!"ale spíš chtěl uklidnit sebe,mámu a mě.Doktor vykulil oči jako před chvílí naši:,,Snad jste ji nepustili na led?!"a rodiče se začali omlouvat,že jsem byla sama doma a že jsem nevěděla co dělám a další kecy.Kecy,kecy,ježek v kleci.Doktor mi řekl:,,Sophie,ty nesmíš bruslit,nemoc by se mohla vrátit,ale zkus nějaké tance,třeba hiphop nebo něco takového.Moje dcera chodí do street dancu a moc ji to baví.Dříve hrála basket,ale pak měla podobnou nemoc jako ty a tak se dala taky na jinou dráhu.Teď je ve street dancu fakt dobrá.Dříve doma brečela,že si něco udělá,ale pak našla street dance,něco,co jí dalo novousílu do života.Zkus to taky..."
...V hlavě mi zněli jeho slova:,,...brečela,že si něco udělá..."co kdybych taky něco zkusila?No,bez bruslení stejně život nemá cenu.Ale co naši...co Angelikk,co Sora,co moje brusle a co moje morče jménem Akuma?No,co by,nějak beze budou žít dál.Najednou jsem se rozdělila na dvě 'já'.Jedno oponovalo druhému:Ale kdyby si každý něco udělal kvůli každé prkotině,nezbyl by jediný člověk...a ztratit bruslení je prkotina?To je přece něco,pro co chci žít!!!...Já vím,ale přece mám spoustu jiných možností...a ty je copak využiješ,vždyť jsi chtěla žít pro bruslení!!Tak...co teď?Mám,nemám,mám,nemám,mám,nemám....sakra co mám dělat?Ale co,já to teda zkusím.Pozítří jsou naši v práci do 6.Ale teď co se sebou udělám?Tak si třeba podřežu žíly.Nebo ještě něco vymyslím.A teď zkusím 'nanečisto' skočit dvojskok.COŽE??!!!!!!!jak to,že jsem nespadla???!!!!!!!!!!!Třikrát sakra pro moje nohy!!!!!!!!!Sbalila jsem brusle a běžela jsem na led.Tam teď nikdo nebyl,vrátná pomáhala uklizečkám,prej jich je málo.A stejně tady pak trénuje jenom Honoru,a až za hodinu tak co,zkusit to naposledy můžu.Skočila jsem to úplně stejně a nesopadla jsem.Krásně a s elegancí jsem přistála na přední části brusle,tak jak jsem se to před několika lety naučila.Ale pak si to přisupěla vrátná a začala na mě křičet:,,Sophio Goshikawa!Co tady děláš?!Od doktora to máš zakázané,takže ihned z ledu!!!!!!!!!!!!!"a co bylo horší,ztrapnila mě před Honoru.Ta se jen vítězně usmála.Ale já jsem se nedala:,,Stejně tady od pozítří nebudu,takže mě tady už neuvidíte,tak mi můžete dovolit si naposledy zabruslit!!!"pak jsem baz problému skočila dva dvojskoky,dva trojskoky,jednu piruetu a šla jsem dolů.Sophinko,neměla by ses přetěžovat."nepřejícně se zasmála Honoru.A pak když chtěla vztoupit na led jsem ji strčila tak silně,že upadla dříve než se bruslí dotkla ledu.,,Víš proč jsi nevyhrála nikdy v životě Noru?"usmála jsem se na ni líbezně.,,Protože v bruslích neumíš ani chodit,natož bruslit.A to kolínko,na který jsi teď spadla,si zaleduj,aby tě nebolelo."a důstojně jsem odkráčela.Ale proč se mám vzdávat,když mi to teď šlo?Ptalo se moje první já.Stejně ti to doktor zakázal.Odpovědělo druhý.Neříkej,že jsi nikdy žádnej zákaz neporušila.No dobře,porušila,ale tohle může být životní chyba!Odkdy je bruslení životní chyba?!Já myslela,že pro bruslení žiješ!!To jo,ale co když se ti něco stane a už nebudeš moct dělat vůbec nic?!Tak pak si můžeš něco udělat!Ne teď,když máš ještě šanci!Tak co mám dělat??!!!!!!!
...Přišel ten den.Naši až do šesti v práci. Je za 10 minut 6 hodin a já najednou vidím ve své ruce nůž,jak míří k ruce.STOP!!!Ještě dopis!!,,milí rodičové,mám vás ráda,ale bez bruslení neumím žít.Doufám,že se postaráte o mé morče.Pozdravujte Soru,Angelikk a Honoře vyřiďte,že ikdyž tady nebudu,nevyhraje.Sora ji v pohodě porazí.Vaše dcera Sophia.."
Tak,a teď mi nic nebrání v pokračování...